Blog

Kdo je a co dělá nemocniční kaplan?
Blog

Kdo je a co dělá nemocniční kaplan?

Na první pohled je často nepoznáme. Obvykle chodí oděni v bílém podobně jako ostatní zaměstnanci nemocnice, nebo jsou v civilním oblečení. Nejčastěji je zastihneme v dlouhém rozhovoru s pacienty či zdravotnickým personálem. Jejich identitu prozradí až pohled na visačku s nápisem „nemocniční kaplan“. Kde se vzali, kdo jsou a co od nich můžeme očekávat? Jaké je jejich místo v systému českého zdravotnictví a co mohou nabídnout společnosti, která je považována za nejateističtější v Evropě?

Možná až příliš rutinně dnes hovoříme o holistickém přístupu. Ve škole, na konferencích, seminářích a vzdělávacích akcích, na stránkách odborných knih a vědeckých časopisů  – všude slýcháváme ono známé „bio-psycho-socio-spirituální“. Zatímco první tři části této čtveřice umíme vesměs dobře charakterizovat, s pojmem spirituální si často nevíme rady. Obvykle mu přiřkneme čistě náboženský rozměr ilustrovaný postavou kněze jdoucího udělit umírajícímu „poslední pomazání“. Působení nemocničních kaplanů nám však připomíná širší význam pojmu spirituální (duchovní) a poukazuje na nezanedbatelné a nezastupitelné místo duchovní péče o pacienty ve zdravotnických zařízeních.

Mezinárodně užívaný termín nemocniční kaplan (hospital chaplain) označuje kvalifikovanou osobu pověřenou k poskytování duchovní péče pacientům, ale i jejich blízkým či zdravotnickému personálu. A vůbec se přitom nemusí jednat o duchovního, tedy kněze, pastora či kazatele. I výraz duchovní péče má v kontextu služby nemocničního kaplana širší než čistě náboženský význam. Vychází z předpokladu, že spirituální/duchovní rozměr je vlastní každému člověku, bez ohledu na to, zda se sám označuje za věřícího či zda se identifikuje s nějakou církví či náboženskou společností. K duchovnímu rozměru člověka patří kladení si otázek po smyslu, potřeba naděje a ukotvení v hodnotách, které jej přesahují. V sekularizované (odnáboženštěné) společnosti je běžné, že mnozí lidé neartikulují tuto duchovní stránku své existence v náboženských pojmech, neznamená to však, že by v jejich životě neexistovala. V období nemoci a při hospitalizace, převážně té dlouhodobé, se mnohé z těchto dříve často nereflektovaných otázek vynořují. Kvalifikovaný a empatický zdravotnický personál by měl být schopen v základní rovině duchovním potřebám pacientů porozumět a adekvátně na ně reagovat. V rámci multidimenzionální péče však i tato stránka žádá profesionální přístup. A tak podobně jako v nemocnici působí klinický psycholog či zdravotně sociální pracovník, je zde i místo pro nemocničního kaplana, jenž má právě duchovní stránku osobnosti pacienta primárně na zřeteli.

Nemocniční kaplani začali v nemocničním prostředí sporadicky a neorganizovaně působit již v závěrečné dekádě 20. století. Postupně se duchovní služba ve zdravotnictví začala rozvíjet jako analogie k duchovní službě v armádě, u policie či ve vězeňství včetně ustálení označení profese jako „nemocniční kaplan“. Rok 2019 byl pro službu nemocničních kaplanů přelomovým. Došlo k uzavření tzv. Trojstranné dohody mezi Českou republikou reprezentovanou Ministerstvem zdravotnictví ČR a křesťanskými církvemi zastupovanými Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví o poskytování duchovní péče ve zdravotnických zařízeních. Služba nemocničních kaplanů tak dostala jasný rámec, pojmy a strukturu včetně jednoznačného vymezení kvalifikačních požadavků na osoby, které tuto službu mohou vykonávat.

Za více než dvacet let od doby, kdy se i v českých a moravských nemocnicích začali nemocniční kaplani objevovat, jsme urazili velký kus cesty. Termín „nemocniční kaplan“ již není neznámým pojmem, existuje shoda na tom,  kdo a za jakých podmínek může tuto službu vykonávat, v našich nemocnicích působí několik desítek nemocničních kaplanů, mužů i žen, duchovních i „laiků“. Mnohá zdravotnická zařízení udělala s kaplany dobrou zkušenost a postupně mizí mnohé předsudky na straně laické i odborné veřejnosti. Příklady dobré praxe ukazují, že nemocniční kaplan jako člen multidisciplinárního týmu může významně přispět k celkovému komfortu pacienta a stává se běžnou součástí portfolia služeb, které nemocnice poskytují. O prospěšnosti duchovní péče svědčí i fakt, že nemocniční kaplani se stávají členy paliativních týmů, které jsou v mnohých nemocnicích aktuálně zřizovány. A jakou zkušenost máte s nemocničními kaplany vy?

Autor: Mgr. Ondřej Doskočil, Th.D.

Foto: Filip Fojtík

Komentujte

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.